Druhy podnikání: Který je ten pravý pro vás?

Živnostenské podnikání

Živnostenské podnikání je v České republice velmi populární formou podnikání, a to z několika důvodů. Jeho založení je relativně jednoduché a nenáročné, ať už administrativně nebo finančně. To z něj dělá ideální volbu pro začínající podnikatele, kteří se teprve rozkoukávají ve světě byznysu. Existují dva základní druhy živností: ohlašovací a koncesované.

Ohlašovací živnosti se dále dělí na tři typy: volné, řemeslné a vázané. U volných živností není potřeba prokazovat žádnou odbornou způsobilost, stačí splnit všeobecné podmínky. Řemeslné a vázané živnosti už vyžadují určitou odbornost, ať už formou výučního listu, maturitního vysvědčení nebo praxe v oboru.

Koncesované živnosti jsou specifické a jejich provozování je podmíněno udělením koncese od příslušného státního orgánu. Typickým příkladem jsou taxislužba, provozování cestovní kanceláře nebo výroba a prodej lihovin.

Volba správné formy a typu podnikání je klíčová pro úspěšné podnikání. Je důležité zvážit všechny faktory, jako je předmět podnikání, kapitálové možnosti, míra rizika a samozřejmě i vlastní znalosti a zkušenosti.

Obchodní společnosti

V České republice existuje několik druhů podnikání, které se liší právní formou, ručením za závazky a daňovým režimem. Mezi nejčastější formy podnikání patří OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) a obchodní společnosti.

Obchodní společnosti se dále dělí na osobní a kapitálové. Osobní společnosti jsou založeny na osobní účasti společníků na podnikání. Typickým příkladem je veřejná obchodní společnost (v.o.s.) nebo komanditní společnost (k.s.). Kapitálové společnosti se vyznačují vkladem kapitálu společníky, kteří neručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Mezi nejrozšířenější kapitálové společnosti patří společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.).

Volba vhodné právní formy podnikání je klíčová a závisí na mnoha faktorech, jako je například výše počátečního kapitálu, počet zakladatelů, rozsah podnikání, nebo ochota nést riziko. Pro začínající podnikatele s menším objemem obchodů a nižším rizikem se často doporučuje OSVČ nebo s.r.o. Pro větší projekty s více společníky a vyšším kapitálem může být vhodnější a.s. nebo k.s.

Důležité je zvážit všechny aspekty a v případě nejasností se poradit s odborníkem, například s advokátem nebo daňovým poradcem. Správná volba právní formy podnikání je zásadní pro jeho úspěšný start a fungování.

Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) je v České republice jednou z nejstarších forem podnikání. Jde o sdružení dvou a více osob, které se rozhodnou spojit své síly, znalosti a kapitál za účelem dosažení zisku. Hlavní výhodou v.o.s. je její jednoduchost a minimální byrokratická zátěž. Na rozdíl od společností s ručením omezeným nebo akciových společností není vyžadován žádný minimální základní kapitál. To z v.o.s. dělá atraktivní volbu pro začínající podnikatele nebo malé firmy. Je však nutné si uvědomit, že společníci v.o.s. ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, a to i majetkem osobním. V případě neúspěchu podnikání tak nesou společníci plné riziko. Další nevýhodou může být složitější rozhodovací proces, jelikož o důležitých záležitostech musí rozhodovat všichni společníci společně. V.o.s. je tedy vhodná spíše pro menší podnikatelské aktivity s nízkým rizikem a s důvěryhodnými partnery.

Komanditní společnost

Komanditní společnost (k.s.) je specifickým typem obchodní společnosti, která v sobě snoubí prvky osobního i kapitálového charakteru. V porovnání s klasickou společností s ručením omezeným (s.r.o.) se vyznačuje existencí dvou typů společníků: komanditistů a komplementářů.

Komanditisté do společnosti vstupují především za účelem zhodnocení svého kapitálu a jejich ručení je omezeno pouze do výše jejich vkladu. Na rozdíl od nich komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, podobně jako OSVČ. Zároveň se aktivně podílejí na řízení a chodu společnosti.

Tento typ podnikání je v České republice spíše méně obvyklý a volí ho především ti, kteří hledají kompromis mezi kapitálovou silou a osobním zapojením do podnikání. Pro začínající podnikatele může být k.s. zajímavou volbou, pokud se spojí s partnerem, který disponuje kapitálem, ale nechce se aktivně zapojovat do denního chodu firmy.

Nevýhodou k.s. může být složitější proces rozhodování a případné spory mezi komplementáři a komanditisty. Před založením k.s. je proto nezbytné důkladně zvážit všechna pro a proti a sepsat podrobnou společenskou smlouvu, která jasně vymezí práva a povinnosti obou typů společníků.

Společnost s ručením omezeným

Jednou z nejrozšířenějších forem podnikání v České republice je společnost s ručením omezeným, zkráceně s.r.o. Tato forma podnikání patří mezi obchodní společnosti a je definována v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Společnost s ručením omezeným je kapitálová společnost, což znamená, že je založena vkladem jednoho či více společníků do základního kapitálu společnosti. Minimální výše vkladu v roce 2023 činí symbolickou 1 Kč, nicméně doporučuje se zvolit kapitál odpovídající plánovanému podnikání. Základní kapitál je rozdělen na podíly, které náleží jednotlivým společníkům. Společníkem s.r.o. může být fyzická i právnická osoba, a to i zahraniční.

Hlavní výhodou s.r.o. je ručení společníků. Společníci neručí za závazky společnosti celým svým majetkem, ale pouze do výše nesplaceného vkladu. To znamená, že v případě neúspěchu podnikání a následného úpadku společnosti, společníci přijdou maximálně o svůj vklad. Společnost s ručením omezeným je samostatným subjektem práva a má vlastní majetek. Může vstupovat do právních vztahů, uzavírat smlouvy a podnikat ve všech oblastech, které nejsou zákonem zakázány.

Založení s.r.o. je poměrně jednoduché a rychlé. Vyžaduje se sepsání společenské smlouvy, složení základního kapitálu a zápis do obchodního rejstří. Společnost s ručením omezeným je flexibilní forma podnikání, která umožňuje širokou škálu podnikatelských aktivit. Je vhodná jak pro začínající podnikatele, tak pro zavedené firmy.

Akciová společnost

Akciová společnost je v České republice jednou z nejrozšířenějších forem kapitálových obchodních společností. Charakterizuje ji základní kapitál rozdělený na akcie, přičemž akcionáři neručí za závazky společnosti. To z ní dělá atraktivní volbu pro podnikatele, kteří chtějí minimalizovat riziko a zároveň získat kapitál od investorů. Akciová společnost se hodí pro střední a velké podniky s ambiciózními plány.

Existují dva základní typy akciových společností: společnost s ručením omezeným a společnost s ručením neomezeným. Většina podnikatelů volí společnost s ručením omezeným, protože chrání jejich osobní majetek v případě finančních potíží firmy.

Založení akciové společnosti je složitější a nákladnější než u jednodušších forem podnikání, jako je živnostenské podnikání nebo společnost s ručením omezeným. Vyžaduje se notářský zápis, zápis do obchodního rejstříku a splnění dalších zákonných podmínek. Na druhou stranu akciová společnost nabízí větší prestiž, důvěryhodnost a flexibilitu při rozšiřování podnikání.

Družstvo

Družstvo představuje specifickou formu podnikání, která v sobě snoubí prvky podnikání i spolupráce. V České republice je družstevnictví tradiční a poměrně rozšířenou formou podnikání, a to napříč různými obory. Družstvo je definováno jako dobrovolné a otevřené společenství neuzavřeného počtu osob, které se sdružují za účelem vzájemné podpory nebo podnikání. Hlavní myšlenkou je spojení sil a prostředků jednotlivých členů za účelem dosažení společného cíle, kterým může být například lepší vyjednávací pozice na trhu, snižování nákladů, nebo dosažení zisku.

Existuje několik typů družstev, které se liší svou činností a zaměřením. Mezi nejčastější patří:

Bytová družstva, která se zabývají správou a údržbou bytových domů.

Zemědělská družstva, která se zaměřují na společnou zemědělskou výrobu a prodej.

Výrobní družstva, kde členové spojují své síly a dovednosti za účelem společné výroby.

Spotřební družstva, která se zaměřují na nákup a prodej zboží a služeb pro své členy za výhodnějších podmínek.

Založení družstva je upraveno zákonem a vyžaduje minimálně tři členy. Družstvo je právnickou osobou a odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové družstva ručí za závazky družstva pouze do výše svého nesplaceného členského vkladu. Družstvo je řízeno volenými orgány, kterými jsou členská schůze a představenstvo. Členská schůze je nejvyšším orgánem družstva a schází se minimálně jednou ročně. Představenstvo je statutárním orgánem družstva a řídí jeho činnost v souladu se stanovami a usneseními členské schůze.

Nadace a nadační fondy

V pestré paletě druhů podnikání v České republice zaujímají specifické místo nadace a nadační fondy. Nejsou založeny s cílem generovat zisk, ale slouží k naplňování obecně prospěšných cílů. Tyto cíle jsou definovány v zakládací listině a mohou zahrnovat oblasti jako je věda a výzkum, kultura, vzdělávání, sociální oblast nebo ochrana životního prostředí.

Základní rozdíl mezi nadací a nadačním fondem spočívá v jejich struktuře a fungování. Nadace je obvykle majetkově robustnější a má širší záběr. Její majetek je nedotknutelný a slouží výhradně k plnění stanovených cílů. Nadační fond je oproti tomu flexibilnější a jeho fungování je časově omezené. Vzniká za účelem dosažení konkrétního cíle a po jeho naplnění je fond zrušen.

Obě formy, ať už nadace nebo nadační fond, představují důležitý prvek občanské společnosti a přispívají k řešení společenských problémů. Zároveň nabízejí jednotlivcům i firmám možnost zapojit se do filantropie a smysluplně podpořit projekty, které jsou jim blízké.

Ústavy

V České republice existuje několik druhů podnikání, které se liší svou právní formou, rozsahem činnosti a dalšími aspekty. Volba správné formy podnikání je klíčová pro fungování a rozvoj firmy. Mezi nejčastější druhy podnikání patří živnostenské podnikání a obchodní společnosti.

Živnostenské podnikání je vhodné pro menší podnikatele a je charakteristické jednodušší administrativou. Živnosti se dělí na volné, řemeslné a koncesované. Pro jejich zahájení je nutné splnit zákonem stanovené podmínky.

Obchodní společnosti představují komplexnější formu podnikání a dělí se na několik typů, například společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.). Společnost s ručením omezeným je v České republice nejoblíbenějším typem obchodní společnosti, a to zejména díky omezenému ručení společníků. Akciová společnost je pak vhodná pro větší podniky s cílem získávat kapitál od investorů.

Kromě výše zmíněných forem podnikání existují i další možnosti, jako je například družinářství nebo veřejně prospěšné organizace. Výběr té správné formy podnikání závisí na mnoha faktorech, jako je například předmět podnikání, počet zakladatelů, finanční možnosti a další. Pro správné rozhodnutí je vhodné poradit se s odborníkem, například s advokátem nebo daňovým poradcem.

Veřejnoprávní instituce

Veřejnoprávní instituce představují specifickou kategorii subjektů, které sice vykonávají určitou činnost, ale jejich primárním cílem není generování zisku. Vznikají na základě zákona a plní úkoly, které jsou ve veřejném zájmu. Typickým příkladem jsou školy, nemocnice, muzea nebo divadla. Ačkoliv jejich hlavním posláním není podnikání, mohou v omezené míře vyvíjet i doplňkovou činnost, která s jejich hlavní náplní souvisí. Například škola může pořádat placené kurzy pro veřejnost nebo muzeum může provozovat vlastní obchod se suvenýry. Důležité je, aby tato doplňková činnost nenarušovala plnění jejich hlavního, veřejnoprávního úkolu. Veřejnoprávní instituce se odlišují od klasických podnikatelských subjektů také v oblasti odpovědnosti. Za své závazky odpovídají celým svým majetkem, ale v případě finančních problémů za ně zpravidla přebírá odpovědnost jejich zřizovatel, tedy stát, kraj nebo obec.

Podnikání fyzických osob

Podnikání fyzických osob v České republice nabízí pestrou škálu možností. Zákon rozlišuje dva základní druhy podnikání: živnostenské podnikání a ostatní podnikání. Živnostenské podnikání je upraveno živnostenským zákonem a dělí se na ohlašovací a koncesovanou. Ohlašovací živnosti se dále dělí na volné, řemeslné a vázané. Volné živnosti nevyžadují žádné specifické vzdělání ani praxi, zatímco u řemeslných a vázaných živností je potřeba prokázat odbornou způsobilost. Koncesované živnosti podléhají přísnějším podmínkám a vyžadují udělení koncese od příslušného úřadu. Mezi ostatní podnikání patří například zemědělská výroba, svobodná povolání jako advokáti nebo lékaři, nebo umělecká činnost. Volba vhodné formy podnikání závisí na mnoha faktorech, jako je předmět podnikání, očekávaný obrat, počet zaměstnanců nebo míra rizika. Mezi nejčastější formy podnikání fyzických osob patří OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná), která podniká na základě živnostenského oprávnění. Další možností je založení obchodní společnosti, například společnosti s ručením omezeným (s.r.o.). Každá forma podnikání má svá specifika, výhody i nevýhody, proto je důležité zvážit všechna pro a proti a zvolit tu nejvhodnější variantu.

Druh podnikání	Počet účastníků	Ručení	Administrativní náročnost
Živnostník (OSVČ)	1	Celým majetkem	Nízká
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)	1 a více	Do výše vkladu	Střední
Akciová společnost (a.s.)	1 a více	Do výše vkladu	Vysoká

Franšízing

Franšízing je specifickou formou spolupráce mezi dvěma samostatnými subjekty, franšízorem a franšízantem. Franšízor, vlastník zavedené značky a obchodního modelu, poskytuje franšízantovi právo užívat jeho obchodní značku, know-how a osvědčené postupy. Franšízant naopak platí za tuto možnost vstupní poplatek a dále průběžné poplatky z obratu.

Tento model podnikání přináší výhody pro obě strany. Franšízor rozšiřuje své podnikání bez nutnosti vysokých investic a přímého řízení jednotlivých poboček. Franšízant získává možnost podnikat pod hlavičkou zavedené značky s již existující klientskou základnou a ověřeným obchodním modelem. Snižuje se tak riziko neúspěchu, které je u začínajících podnikatelů vysoké.

Franšízing se uplatňuje v široké škále odvětví, od gastronomie a maloobchodu až po služby a vzdělávání. Mezi nejznámější příklady franšízových konceptů patří McDonald's, Subway, KFC, ale i sítě hotelů, autoopraven či jazykových škol.

Pro úspěšné fungování franšízového vztahu je klíčová vzájemná důvěra a spolupráce. Franšízor by měl poskytovat franšízantovi komplexní podporu v oblasti marketingu, školení a řízení. Franšízant by měl být motivovaný a dodržovat stanovené standardy kvality.

Sociální podnikání

Sociální podnikání se v posledních letech stává stále důležitějším tématem. Není divu, vždyť propojuje svět byznysu se světem společenské odpovědnosti. V rámci druhů podnikání se řadí mezi ty, které kromě zisku sledují i pozitivní sociální dopad.

Jednotlivé formy a typy sociálního podnikání jsou velmi rozmanité. Potkáme se s ním v podobě chráněných dílen zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením, sociálních firem zaměřujících se na integraci znevýhodněných skupin na trhu práce, ale i inovativních projektů řešících environmentální či komunitní problémy.

Důležité je rozlišovat sociální podnikání od neziskového sektoru. Zatímco neziskové organizace jsou závislé na grantech a darech, sociální podniky fungují na principech podnikání, generují zisk a reinvestují ho zpět do svého sociálního poslání.

Sociální podnikání tak představuje zajímavou alternativu pro ty, kteří chtí podnikat smysluplně a zároveň přispívat k řešení společenských problémů.

Online podnikání

Online podnikání se stalo v posledních letech fenoménem a zásadně změnilo způsob, jakým se podniká. Nabízí nepřeberné množství druhů podnikání a forem, ze kterých si může vybrat každý. Mezi nejrozšířenější druhy online podnikání patří:

• E-commerce: Prodej zboží online prostřednictvím vlastního e-shopu nebo platforem třetích stran.
• Poskytování služeb online: Nabídka služeb jako je online marketing, grafický design, psaní textů, virtuální asistence a mnoho dalšího.
• Affiliate marketing: Propagace produktů či služeb jiných firem za provizi z prodeje.
• Online vzdělávání: Vytváření a prodej online kurzů, webinářů a dalších vzdělávacích materiálů.
• Dropshipping: Prodej zboží bez nutnosti vlastnit skladové zásoby.

Každý druh online podnikání má své specifické nároky a vyžaduje od podnikatele jiné znalosti a dovednosti. Je důležité si před zahájením podnikání důkladně promyslet, jaký typ podnikání je pro vás nejvhodnější a jakou formu zvolíte.

Jednotlivé formy online podnikání se liší například v:

• Právní formě: OSVČ, s.r.o., a.s.
• Daňové evidenci: Paušální daň, daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob.
• Povinnostech vůči státu: Registrace na živnostenském úřadě, vedení účetnictví, odvádění daní a pojištění.

Výběr správné formy online podnikání je klíčový pro jeho úspěch a minimalizaci rizik. Doporučuje se konzultovat výběr s odborníkem, například s daňovým poradcem nebo právníkem.

Volná živnost vs. Řemeslná živnost

V českém podnikatelském prostředí se často setkáváme s pojmy "volná živnost" a "řemeslná živnost". Tyto termíny označují dva základní druhy podnikání, které se liší zejména požadavky na odbornou způsobilost podnikatele. Volná živnost je charakteristická tím, že pro její zahájení není vyžadováno specifické vzdělání ani praxe. Stačí splnit všeobecné podmínky, jako je dosažení věku 18 let, bezúhonnost a způsobilost k právním úkonům. Do této kategorie spadá široká škála činností, například obchodní činnost, poradenské služby, překladatelská činnost, IT služby a mnohé další. Na rozdíl od volné živnosti je pro řemeslnou živnost nezbytné prokázat odbornou způsobilost. Ta se obvykle dokládá výučním listem, maturitním vysvědčením s výučním listem v příslušném oboru, nebo rekvalifikačním kurzem. Mezi řemeslné živnosti patří například truhlářství, kadeřnictví, instalatérství, zednictví a další činnosti vyžadující specifické znalosti a dovednosti. Volba mezi volnou a řemeslnou živností je jedním ze základních rozhodnutí při zakládání podnikání. Je důležité zvážit nejen své zájmy a dovednosti, ale také legislativní požadavky a specifika daného oboru.