Nemoc a zkušební doba: Kalendářní nebo pracovní dny?
Zkušební doba a nemoc
Zkušební doba je něco jako testovací jízda na začátku pracovního poměru, kdy se obě strany oťukávají. Co se ale stane, když do hry vstoupí nemoc? Zákoník práce jasně říká, že pokud zaměstnanec během zkušební doby onemocní, tato doba se prodlužuje o dobu jeho pracovní neschopnosti. Důležité je rozlišovat mezi kalendářními a pracovními dny. Zkušební doba se neprodlužuje o všechny dny nemoci, ale pouze o ty, které by jinak byly pracovními dny zaměstnance. Pokud má například zaměstnanec sjednanou zkušební dobu 3 měsíců a onemocní na 2 týdny, z nichž 10 dní by pro něj bylo pracovních, zkušební doba se mu prodlouží o těchto 10 dní. Zaměstnavatel by ho tedy nemohl propustit před uplynutím této prodloužené zkušební doby, ledaže by k tomu měl jiný, zákonem stanovený důvod. Informace o prodloužení zkušební doby v případě nemoci by vám měl dát zaměstnavatel hned na začátku. V ideálním případě by to mělo být součástí vaší pracovní smlouvy nebo alespoň interních směrnic firmy. Nebojte se zeptat, pokud si nejste jistí, jak to ve vaší firmě chodí. Je to vaše právo a otevřená komunikace je vždycky základ.
Nemocenská a kalendářní dny
Zkušební doba je obdobím nejistoty jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Co se stane, když do této doby zasáhne nemoc? Zákoník práce upravuje i tuto situaci. Pokud zaměstnanec během zkušební doby onemocní a je mu neschopen k práci, prodlužuje se zkušební doba automaticky o počet kalendářních dnů, po které trvala jeho pracovní neschopnost. Jinými slovy, dny strávené na nemocenské se do zkušební doby nepočítají.
Důležité je rozlišovat mezi kalendářními a pracovními dny. Pro prodloužení zkušební doby jsou relevantní kalendářní dny, tedy všechny dny v týdnu včetně víkendů a svátků. Zaměstnavatel je povinen písemně informovat zaměstnance o prodloužení zkušební doby z důvodu nemoci. Tato informace by měla být zaměstnanci doručena nejpozději v den, kdy měl původně skončit pracovní poměr ve zkušební době.
V praxi to znamená, že pokud by zaměstnanci končila zkušební doba například 15. března, ale on byl od 1. do 10. března nemocný, zkušební doba se mu prodlouží o 10 kalendářních dnů a skončí až 25. března.
Nemocenská a pracovní dny
Zkušební doba je skvělá věc, jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Obě strany si můžou vyzkoušet, jestli jim to klape. Co se ale stane, když během zkušební doby onemocníte? Prodlouží se vám automaticky?
Dobrá zpráva je, že ano. Pokud během zkušební doby onemocníte, prodlouží se vám o dobu vaší pracovní neschopnosti. Důležité je rozlišovat mezi kalendářními a pracovními dny. Zkušební doba se neprodlužuje o všechny dny, kdy jste nemocní, ale pouze o ty, které jsou vašimi běžnými pracovními dny. Pokud tedy onemocníte na týden, ale pracujete jen od pondělí do pátku, zkušební doba se vám prodlouží o 5 dní, nikoli o 7.
Zaměstnavatel vás musí o prodloužení zkušební doby informovat. Nejlepší je písemná forma, ať máte jistotu. Informace by měla obsahovat o kolik dní se vám zkušební doba prodlužuje a jaké je nové datum jejího konce. Pamatujte, že i během prodloužené zkušební doby platí stejná pravidla jako během té původní.
Prodloužení zkušební doby
Zkušební doba je standardní součástí mnoha pracovních smluv a umožňuje oběma stranám, tedy zaměstnanci i zaměstnavateli, zjistit, zda jim daný pracovní poměr vyhovuje. Co se ale stane, když zaměstnanec během zkušební doby onemocní? Prodlouží se mu zkušební doba o dobu nemoci?
Odpověď zní ano. Zákoník práce jasně stanovuje, že se zkušební doba prodlužuje o dobu překážek v práci na straně zaměstnance, kam spadá i pracovní neschopnost. Důležité je rozlišovat mezi kalendářními a pracovními dny. Zkušební doba se prodlužuje o všechny kalendářní dny pracovní neschopnosti, nikoliv pouze o pracovní dny. Pokud tedy zaměstnanec onemocní na týden, zkušební doba se mu prodlouží o 7 dní, a to i v případě, že by jinak v některý z těchto dní měl pracovní volno.
Informace o prodloužení zkušební doby v případě nemoci by měl zaměstnavatel sdělit zaměstnanci písemně. Není to sice ze zákona povinné, ale předejde se tak případným nedorozuměním. Zaměstnanec by si měl také sám hlídat délku své pracovní neschopnosti a její vliv na trvání zkušební doby.
Potvrzení o pracovní neschopnosti
Potvrzení o pracovní neschopnosti, neboli "lístek na peníze", hraje důležitou roli i v otázce zkušební doby. Pokud během zkušební doby onemocníte a budete v pracovní neschopnosti, je důležité vědět, že se vám tato doba zpravidla nezapočítává do zkušební doby. To znamená, že pokud onemocníte na 14 dní během tříměsíční zkušební doby, váš zaměstnavatel vám může zkušební dobu prodloužit o těchto 14 dní.
Důležité je rozlišovat mezi prodloužením o kalendářní dny a pracovní dny. Zákoník práce hovoří o prodloužení o "dny", což se v praxi vykládá jako kalendářní dny. To znamená, že i když byste byli nemocní například jenom v pondělí a úterý, zkušební doba se vám prodlouží o dva dny, nikoliv pouze o dva pracovní dny.
Váš zaměstnavatel vás musí o prodloužení zkušební doby informovat písemně. Tato informace by měla obsahovat datum, od kdy je zkušební doba prodloužena a o kolik dní se prodlužuje.
Pamatujte, že prodloužení zkušební doby se týká pouze dnů, kdy jste byli v pracovní neschopnosti. Pokud byste během zkušební doby čerpali dovolenou, tato doba se vám do zkušební doby započítává a není důvod k jejímu prodlužování.
Povinnosti zaměstnance
Zaměstnanec má během zkušební doby stejné povinnosti jako běžný zaměstnanec. Musí řádně a včas plnit pracovní úkoly, dodržovat pracovní dobu a předpisy. Důležité je vědět, že zkušení doba se prodlužuje o dobu nepřítomnosti v práci, například o dobu nemoci. To znamená, že pokud zaměstnanec onemocní během zkušební doby, dny nemoci se mu nepřipočítávají do zkušební doby. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance o prodloužení zkušební doby informovat, a to nejlépe písemně. Informace o prodloužení by měla být součástí mzdového výměru nebo jiného dokumentu, který zaměstnanec podepisuje. Písemná forma prodloužení zkušební doby není ze zákona povinná, ale je vhodné ji dodržet, aby nevznikly zbytečné spory. Zaměstnanec by měl být o prodloužení zkušební doby informován včas, aby s touto skutečností mohl počítat.

Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel má ze zákona povinnost prodloužit zkušební dobu v případě, že zaměstnanec během ní onemocní. Prodloužení se vztahuje na celou dobu pracovní neschopnosti, ať už se jedná o dny pracovní nebo kalendářní, pokud pracovní smlouva nestanoví jinak. Důležité je si uvědomit, že o prodloužení zkušební doby nemusí zaměstnavatel zaměstnance písemně informovat. Zákon tuto povinnost nestanoví. Nicméně z důvodu prevence případných budoucích sporů je vhodné, aby zaměstnavatel o prodloužení zkušební doby a jeho délce zaměstnance informoval. Informaci o prodloužení zkušební doby je vhodné uvést například v dodatku k pracovní smlouvě. Prodloužení zkušební doby se vztahuje pouze na případy nemoci zaměstnance. Jiné překážky v práci, jako je například dovolená, ošetřování člena rodiny nebo rodičovská dovolená, se do délky zkušební doby nezapočítávají a nevedou k jejímu prodloužení.
Důvod prodloužení | Maximální délka prodloužení |
---|---|
Nemocenské - kalendářní dny | Délka trvání pracovní neschopnosti |
Nemocenské - pracovní dny | Neuplatňuje se |
Prodloužení zkušební doby o nemoc se řídí zákoníkem práce. V případě pracovní neschopnosti se zkušební doba prodlužuje o počet kalendářních dnů, po které pracovní neschopnost trvala.
Radomír Novotný
Ukončení pracovního poměru
Zkušební doba je specifickým obdobím na začátku pracovního poměru, kdy si zaměstnavatel i zaměstnanec ověřují, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje. Během této doby je možné dát výpověď z pracovního poměru z obou stran s kratší výpovědní lhůtou. Co se ale stane, když zaměstnanec během zkušební doby onemocní? Nemoc, ať už se jedná o pracovní úraz nebo běžnou nemoc, prodlouží zkušební dobu o dobu trvání pracovní neschopnosti. To znamená, že pokud by zaměstnanec onemocněl na 10 kalendářních dnů, zkušební doba se mu automaticky prodlouží o těchto 10 dnů.


Důležité je si uvědit, že o prodloužení zkušební doby v případě nemoci nemusí být zaměstnanec nijak zvlášť informován. Zákoník práce tuto situaci řeší jasně a automaticky. Zaměstnavatel tedy nemusí vystavovat žádné dodatečné dokumenty ani uzavírat se zaměstnancem dodatek k pracovní smlouvě. Přesto je z jeho strany vhodné na tuto skutečnost zaměstnance upozornit, aby se předešlo případným nedorozuměním.
Prodloužení zkušební doby o nemoc se vztahuje na kalendářní dny, nikoliv na pracovní dny. To znamená, že pokud zaměstnanec onemocní v pátek a pracovní neschopnost mu bude trvat do následujícího pondělí, zkušební doba se mu prodlouží o 3 dny, přestože došlo pouze k jednomu pracovnímu dni absence.
Soudní spory a nároky
Zkušební doba je specifickým obdobím pracovního poměru, které slouží jak zaměstnavateli, tak i zaměstnanci k ověření, zda je dané pracovní místo a pracovní poměr pro obě strany vyhovující. Během zkušební doby platí mírnější podmínky pro rozvázání pracovního poměru. Co se ale stane, když zaměstnanec během zkušební doby onemocní? Prodlouží se mu automaticky zkušební doba o dobu jeho nepřítomnosti v práci?
Zákoník práce v § 72 jasně stanoví, že zkušení doba se prodlužuje o dobu překážek v práci na straně zaměstnance. Mezi tyto překážky patří i dočasná pracovní neschopnost, tedy nemoc. Důležité je si uvědomit, že zkušební doba se prodlužuje o všechny kalendářní dny, po které pracovní neschopnost trvala, nikoliv pouze o pracovní dny. Pokud tedy zaměstnanec onemocní například na 10 kalendářních dnů, zkušební doba se mu prodlouží o těchto 10 dnů, bez ohledu na to, kolik z nich připadalo na víkend.
Informace o prodloužení zkušební doby v důsledku nemoci by měl zaměstnavatel zaměstnanci sdělit. Nejlépe písemně, například formou dodatku k pracovní smlouvě. Není to však ze zákona povinné. I bez písemného oznámení ale platí, že zkušební doba se prodlužuje automaticky ze zákona.

V případě sporů ohledně prodloužení zkušební doby se může zaměstnanec obrátit na soud. Je však důležité si uvědomit, že soudní spory jsou finančně i časově náročné a měly by být až tou poslední možností.
Publikováno: 14. 08. 2024
Kategorie: právo