Studijní volno: Co vám garantuje zákoník práce?

Zákoník práce a studijní volno

Zákoník práce v částech 232 až 236 myslí i na ty, co se chtějí vzdělávat. Máte nárok na studijní volno, ať už jdete na zkoušku, kurz nebo třeba k závěrečné zkoušce v autoškole. Kolik volna vám náleží, záleží na typu studia a zkoušky. Pokud studujete při zaměstnání, máte nárok na placené volno na přípravu a složení zkoušek. Délka volna se liší podle typu studia a druhu zkoušky. Například na maturitní zkoušku máte nárok na 5 týdnů volna. Zaměstnavatel vám musí poskytnout neplacené volno na studium, pokud si doděláváte maturitu nebo vysokou školu. Nezapomeňte, že o studijní volno musíte písemně požádat a doložit ho potvrzením od vzdělávací instituce. Více informací najdete v Zákoníku práce, konkrétně v paragrafech 232 až 236.

Typy studia a nárok na volno

Zákoník práce umožňuje zaměstnancům čerpat studijní volno za účelem prohloubení kvalifikace. Rozlišujeme dva základní typy studia: studium s denní formou a studium s večerní, distanční nebo kombinovanou formou. Pro studium s denní formou náleží delší volno, a to v závislosti na typu zkoušky. Na přípravu a složení zkoušky v rámci denního studia máte právo na 12 dnů volna, na závěrečnou zkoušku pak na 25 dnů. Pokud se připravujete na státní závěrečnou zkoušku v denním studiu, máte nárok na 40 dnů volna. Pro studium s večerní, distanční nebo kombinovanou formou je volno kratší. Na přípravu a složení zkoušky máte nárok na 5 dnů a na závěrečnou zkoušku na 10 dnů. Důležité je zmínit, že nárok na studijní volno se odvíjí od délky trvání pracovního poměru a typu studia. Více informací o studijním volnu a podmínkách jeho čerpání naleznete v Zákoníku práce, konkrétně v § 209 až § 212.

Placené vs. neplacené studijní volno

Zákoník práce v § 231 až § 238 upravuje problematiku studijního volna. Zaměstnancům, kteří si chtějí doplnit vzdělání, dává možnost studovat a zároveň si částečně zachovat příjem. Rozlišujeme přitom dva základní typy: placené a neplacené studijní volno.

Placené studijní volno je benefit, na který ale bohužel není automatický nárok. Poskytuje ho zaměstnavatel na základě dohody se zaměstnancem a jen u studia, které souvisí s jeho prací. Délka volna a výše náhrady mzdy se liší podle typu studia a jeho náročnosti. Zákoník práce přesně stanovuje, na kolik dnů placeného volna má zaměstnanec nárok v závislosti na typu studia a zda se jedná o studium s denní, distanční, večerní nebo kombinovanou formou.

Neplacené studijní volno je dostupnější varianta. Zaměstnanec má na něj ze zákona nárok, a to i v případě, že studium s jeho prací nesouvisí. Zaměstnavatel ho nesmí odmítnout, pouze v zákonem stanovených případech. I když zaměstnanec během neplaceného volna nepobírá mzdu, jeho pracovní poměr trvá a po jeho skončení se vrací na svou původní pozici.

Podmínky pro získání volna

Zákoník práce v paragrafech 231 až 235 upravuje podmínky pro získání studijního volna. Zaměstnanec má nárok na studijní volno, pokud se účastní akreditovaného studijního programu v České republice a splňuje další zákonné podmínky. Důležité je, aby studium souviselo s jeho prací nebo s potřebami zaměstnavatele. Zaměstnanec musí u zaměstnavatele o studijní volno písemně požádat a doložit mu přijetí ke studiu. Zaměstnavatel je povinen žádost posoudit a s volnem souhlasit, pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky.

Zaměstnanec musí mít u zaměstnavatele odpracovanou dobu alespoň 24 měsíců a v posledních 2 letech alespoň 12 měsíců. Výjimku tvoří studium na vysoké škole, kde stačí odpracovat alespoň 12 měsíců. Zaměstnavatel může se studijním volnem souhlasit i v případě, že zaměstnanec nesplňuje podmínku odpracované doby. Během studijního volna nenáleží zaměstnanci mzda ani plat. Může mu ale vzniknout nárok na studijní stipendium nebo jinou podporu v nezaměstnanosti.

Délka studijního volna

Zákoník práce v § 201 až § 205 upravuje podmínky pro poskytování studijního volna. Zaměstnanec může žádat o studijní volno, pokud se účastní akreditovaného studijního programu v České republice a splňuje podmínky stanovené zákonem a případně i kolektivní smlouvou. Délka studijního volna se liší v závislosti na typu studia a jeho formě.

U doktorského studijního programu v prezenční formě má zaměstnanec nárok na 6 měsíců placeného volna a 4 měsíce neplaceného volna. U prezenčního magisterského studia po absolvování bakalářského programu má zaměstnanec nárok na 6 týdnů placeného volna. Zaměstnanec si může vzít i neplacené volno, a to až na dobu nezbytně nutnou k účasti na studiu, maximálně však 1 rok.

Pro přiznání studijního volna je nutné podat písemnou žádost zaměstnavateli, a to nejpozději 60 dní před jeho předpokládaným nástupem. Zaměstnavatel je povinen žádost o studijní volno schválit, pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky.

Žádost o studijní volno

Zákoník práce v paragrafech 231 až 235 upravuje podmínky pro poskytování studijního volna. Zaměstnanec může žádat o studijní volno, pokud se účastní akreditovaného studijního programu v České republice a splňuje zákonem stanovené podmínky. Důležité je, aby studium souviselo s vykonávanou prací nebo s budoucím profesním rozvojem. Zaměstnavatel je povinen žádost o studijní volno schválit, pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky. Zaměstnanec má během studijního volna nárok na některá volna a na příspěvek na úhradu nákladů spojených se studiem. Konkrétní délka volna a výše příspěvku se liší v závislosti na typu a délce studia.

Pro úspěšné schválení žádosti je vhodné podat ji písemně a s dostatečným předstihem. Žádost by měla obsahovat informace o studijním programu, jeho délce a formě, a také o tom, jak studium souvisí s prací nebo profesním rozvojem. Přiložit by se měly také dokumenty potvrzující přijetí ke studiu.

Zaměstnavatel a jeho povinnosti

Zaměstnavatel má v souvislosti se studijním volnem vašich zaměstnanců důležité povinnosti. Zákoník práce v § 231 až § 233 definuje studijní volno jako vaši možnost dále se vzdělávat a zdokonalovat si kvalifikaci. Zaměstnavatel vám musí vyhovět v žádosti o studijní volno, pokud splňujete zákonné podmínky. Mezi ně patří řádné studium v akreditovaném studijním programu a potřebná délka vašeho předchozího zaměstnání u daného zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen vám poskytnout studijní volno v rozsahu stanoveném zákoníkem práce. Délka volna se liší v závislosti na typu studia a zkoušky. Zaměstnavatel vám nemusí hradit mzdu ani plat během studijního volna. Můžete ale mít nárok na studijní stipendium nebo jinou podporu. Po skončení studia se musíte vrátit zpět do práce k původnímu zaměstnavateli, a to na dobu, která odpovídá délce čerpaného volna.

Ukončení pracovního poměru

Studijní volno představuje specifickou možnost pro zaměstnance, jak si doplnit vzdělání a zároveň neztratit kontakt se svým zaměstnavatelem. Zákoník práce v § 201 až § 208 upravuje podmínky pro poskytnutí studijního volna a práva a povinnosti s ním spojené. Zaměstnavatel nemá povinnost studijní volno poskytnout, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody.

Nárok na studijní volno dle zákoníku práce

Typ studia	Délka studia	Nárok na studijní volno (dní)
Bakalářské studium	3 roky	Závisí na typu zkoušky a oboru, viz § 204 Zákoníku práce
Magisterské studium	2 roky	Závisí na typu zkoušky a oboru, viz § 204 Zákoníku práce

Během trvání studijního volna pracovní poměr trvá, ale zaměstnanec nepracuje a nevzniká mu nárok na mzdu. Výjimkou je placené studijní volno, na které má zaměstnanec právní nárok v zákonem stanovených případech. Ukončení pracovního poměru během studijního volna se řídí obecnými ustanoveními zákoníku práce. Zaměstnanec i zaměstnavatel tak mohou využít běžné způsoby ukončení pracovního poměru, jako je dohoda, výpověď nebo okamžité zrušení.

Je důležité si uvědomit, že studijní volno samo o sobě není důvodem pro ukončení pracovního poměru. Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď z důvodu čerpání studijního volna. V případě sporu o oprávněnost ukončení pracovního poměru je na zaměstnavateli, aby prokázal, že k ukončení pracovního poměru nedošlo v souvislosti se studijním volnem. V opačném případě se může zaměstnanec bránit u soudu.

Užitečné tipy pro studenty-zaměstnance

Skloubit práci a studium může být náročné, ale s trochou organizace a plánování to jde zvládnout. Zákoník práce v § 201–205 myslí i na studenty-zaměstnance a nabízí jim studijní volno. Máte nárok na placené volno na přípravu a složení zkoušek, a to v délce závislé na typu studia a zkoušky. Zaměstnavatel vám musí poskytnout neplacené volno na studijní účely, pokud u něj pracujete alespoň 12 měsíců a vaše studium souvisí s jeho činností nebo s vaší prací. Nebojte se o studijní volno požádat a proberte to se svým zaměstnavatelem včas. Dobrá komunikace je klíčová. Nepodceňujte plánování a rozvrhněte si čas na studium i práci. Vytvořte si studijní plán a dodržujte termíny. Využijte volné chvíle k učení, ať už o víkendech, po večerech nebo během přestávek v práci. Nebojte se požádat o pomoc kolegy v práci nebo spolužáky ve škole.