Novela insolvenčního zákona 2025: Co přináší a jak vás ovlivní

Hlavní cíle novely insolvenčního zákona

Novela insolvenčního zákona, která má vstoupit v platnost v roce 2025, přináší zásadní změny v oblasti řešení úpadku fyzických i právnických osob. Hlavním cílem této novely je především zefektivnění insolvenčního řízení a posílení ochrany věřitelů, přičemž současně usiluje o vytvoření podmínek pro rychlejší návrat dlužníků do ekonomického života.

Jedním z klíčových aspektů připravované novely je zjednodušení procesu oddlužení pro fyzické osoby. Zákonodárci reagují na dlouhodobou kritiku současného systému, který je považován za příliš rigidní a v některých případech neumožňuje dlužníkům reálnou šanci na nový začátek. Nová úprava počítá se zkrácením standardní doby oddlužení ze současných pěti let na tři roky, což je v souladu s evropskými trendy a směrnicemi. Toto opatření má motivovat dlužníky k aktivnějšímu přístupu k řešení své finanční situace a zároveň snížit administrativní zátěž insolvenčních soudů.

Dalším významným cílem novely je posílení transparentnosti celého insolvenčního procesu. Nová právní úprava zavádí přísnější požadavky na insolvenční správce, kteří budou muset detailněji informovat jak soudy, tak věřitele o průběhu řízení. Zvýšená transparentnost má přispět k omezení potenciálních manipulací s majetkovou podstatou dlužníka a zajistit spravedlivější uspokojení pohledávek věřitelů.

Novela rovněž reaguje na rostoucí digitalizaci společnosti a zavádí komplexnější elektronizaci insolvenčního řízení. Od roku 2025 by měla být většina úkonů v rámci insolvenčního řízení prováděna elektronicky, což má vést k výraznému zrychlení celého procesu a snížení administrativních nákladů. Elektronizace by měla také usnadnit přístup k informacím pro všechny zúčastněné strany a zvýšit efektivitu komunikace mezi soudy, správci, dlužníky a věřiteli.

Významnou změnou je také úprava postavení zajištěných věřitelů. Novela posiluje jejich práva při zpeněžování zajištěného majetku a umožňuje jim větší kontrolu nad tímto procesem. Současně však zavádí mechanismy, které mají zabránit zneužívání dominantního postavení některých věřitelů na úkor ostatních. Tato vyvážená úprava má přispět k férovějšímu průběhu insolvenčních řízení a lepší ochraně legitimních zájmů všech zúčastněných stran.

Novela insolvenčního zákona se také zaměřuje na prevenci úpadku a podporu mimosoudních řešení finančních problémů. Zavádí nový institut preventivní restrukturalizace, který má umožnit podnikatelům v dočasných finančních potížích reorganizovat své závazky ještě před formálním úpadkem. Tento nástroj má potenciál zachránit životaschopné podniky před likvidací a minimalizovat ekonomické a sociální dopady podnikatelských krizí.

V oblasti oddlužení fyzických osob novela přináší také změny v posuzování poctivého záměru dlužníka. Soudy budou mít k dispozici jasnější kritéria pro hodnocení, zda dlužník skutečně usiluje o poctivé řešení svých dluhů, nebo se pouze snaží zbavit svých závazků bez skutečné snahy o jejich alespoň částečné uspokojení. Tato úprava má zabránit zneužívání institutu oddlužení a zajistit, že této možnosti budou využívat pouze ti dlužníci, kteří si to skutečně zaslouží.

Celkově lze říci, že novela insolvenčního zákona 2025 představuje komplexní reformu, která se snaží reagovat na praktické problémy současné právní úpravy a přizpůsobit insolvenční právo měnícím se ekonomickým a společenským podmínkám. Jejím konečným cílem je vytvoření efektivnějšího, transparentnějšího a spravedlivějšího systému řešení úpadku, který bude lépe sloužit zájmům jak věřitelů, tak dlužníků, a přispívat k celkové ekonomické stabilitě.

Změny v podmínkách oddlužení

V roce 2025 dochází k významným změnám v oblasti oddlužení, které přináší novela insolvenčního zákona. Tyto změny reagují na dlouhodobé problémy v praxi a snaží se najít rovnováhu mezi zájmy dlužníků a věřitelů. Jednou z nejzásadnějších změn je zkrácení standardní doby oddlužení ze současných pěti let na tři roky, což odpovídá evropským trendům a směrnici EU o restrukturalizaci a insolvenci. Tato úprava má umožnit dlužníkům rychlejší návrat do ekonomicky aktivního života a snížit demotivační efekt dlouhého oddlužení.

Novela také přináší změny v podmínkách vstupu do oddlužení. Nově bude možné vstoupit do procesu oddlužení i pro dlužníky, kteří v minulosti neuspěli, pokud od skončení předchozího insolvenčního řízení uplynula doba alespoň 7 let. Toto ustanovení dává druhou šanci těm, kteří se dostali do opakovaných finančních problémů, ale prokazují snahu svou situaci řešit.

Významnou novinkou je také úprava minimální splátky pro věřitele. Zatímco dosud musel dlužník uhradit minimálně 30 % svých závazků během pětiletého období, nově bude hodnocena především jeho snaha a poctivý záměr. Dlužník bude muset prokázat, že vynaložil veškeré úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat, k uspokojení pohledávek věřitelů. Soud bude posuzovat individuální okolnosti každého případu, včetně věku dlužníka, jeho zdravotního stavu, rodinné situace a pracovních možností.

Pro seniory a osoby se zdravotním postižením přináší novela zvláštní režim oddlužení. Tyto zranitelné skupiny budou moci projít oddlužením za mírnějších podmínek, přičemž doba oddlužení může být v odůvodněných případech zkrácena až na dva roky. Tato úprava reflektuje omezenou schopnost těchto osob navýšit své příjmy a zlepšit svou finanční situaci.

Novela také zpřísňuje podmínky pro opakované oddlužení. Pokud dlužník žádá o oddlužení podruhé v životě, bude muset prokázat, že k jeho úpadku došlo bez jeho zavinění, například v důsledku vážné nemoci, ztráty zaměstnání nebo jiných nepředvídatelných okolností. Toto opatření má zabránit zneužívání institutu oddlužení a motivovat dlužníky k odpovědnému finančnímu chování po skončení prvního oddlužení.

Důležitou změnou je také posílení role insolvenčních správců při dohledu nad dlužníkem během oddlužení. Správci budou mít více pravomocí při kontrole majetkových poměrů dlužníka a jeho příjmů. Budou moci častěji provádět šetření v místě bydliště dlužníka a požadovat podrobnější informace o jeho finanční situaci. Cílem je odhalit případy, kdy dlužník zatajuje část svých příjmů nebo majetku, a zajistit tak spravedlivější uspokojení věřitelů.

Novela také upravuje postavení zajištěných věřitelů v oddlužení. Nově bude možné, aby zajištěný věřitel realizoval své zajištění i během trvání oddlužení, pokud to nebude mít zásadní negativní dopad na průběh oddlužení. Toto opatření má urychlit uspokojení zajištěných věřitelů a zefektivnit celý proces.

V oblasti nákladů na oddlužení dochází k úpravě odměny insolvenčního správce, která bude nově stanovena jako kombinace fixní částky a procentuální odměny z částky určené k rozdělení mezi věřitele. Tato změna má motivovat správce k aktivnějšímu přístupu při zjišťování a zpeněžování majetku dlužníka.

Nová pravidla pro podnikatelské subjekty

Novela insolvenčního zákona přináší v roce 2025 zásadní změny pro podnikatelské subjekty, které významně ovlivní způsob řešení úpadku firem a živnostníků. Zákonodárci reagovali na dlouhodobé problémy v oblasti insolvencí, kde dosavadní právní úprava nedostatečně reflektovala specifické potřeby podnikatelského prostředí. Nová legislativa si klade za cíl zefektivnit celý proces, urychlit řízení a zvýšit míru uspokojení věřitelů.

Jednou z klíčových změn je zavedení specializovaných insolvenčních soudů pro podnikatelské subjekty. Tyto soudy budou disponovat odborníky se specifickými znalostmi podnikatelského práva a ekonomiky, což umožní kvalifikovanější posouzení složitých podnikatelských případů. Podnikatelé tak mohou očekávat profesionálnější přístup a kratší dobu řízení, což je v situaci hrozícího úpadku naprosto zásadní.

Novela také přináší modifikaci reorganizačního procesu, který byl doposud dostupný především pro větší společnosti. Nově budou mít přístup k reorganizaci i menší podnikatelské subjekty, pokud zaměstnávají alespoň 10 zaměstnanců nebo jejich roční obrat přesahuje 5 milionů korun. Tato změna otevírá cestu k záchraně mnoha menších firem, které by jinak musely projít likvidačním konkursním řízením.

Významnou novinkou je také institut předbalené reorganizace (pre-packaged reorganization), který umožňuje podnikatelům připravit reorganizační plán ještě před formálním zahájením insolvenčního řízení. Tento postup může výrazně urychlit celý proces a zvýšit šance na úspěšnou záchranu podniku. Podnikatel může s klíčovými věřiteli předjednat podmínky reorganizace, což zvyšuje pravděpodobnost schválení plánu a úspěšného překonání krize.

Novela dále zavádí nové povinnosti pro statutární orgány společností v oblasti včasného rozpoznání hrozícího úpadku. Jednatelé a členové představenstev budou muset aktivně sledovat ekonomickou situaci svých firem a při prvních náznacích problémů přijmout adekvátní opatření. Pokud tak neučiní, hrozí jim osobní odpovědnost za vzniklou škodu. Toto opatření má motivovat management k včasnému řešení problémů, kdy jsou šance na záchranu podniku nejvyšší.

Pro malé podnikatele a živnostníky přináší novela zjednodušený proces oddlužení, který umožní rychlejší restart podnikatelské činnosti. Podnikatelé budou moci využít speciální režim oddlužení, při kterém bude stačit uhradit 30 % dluhů během tří let, pokud prokáží, že jejich úpadek byl způsoben objektivními okolnostmi, jako je například pandemie nebo jiná mimořádná situace na trhu.

Věřitelé získávají v novém systému silnější postavení prostřednictvím rozšířených pravomocí věřitelských výborů. Budou moci efektivněji kontrolovat průběh insolvenčního řízení a aktivněji se podílet na rozhodování o dalším osudu dlužníka. Novela také zavádí přísnější pravidla pro insolvenční správce, kteří budou muset splňovat náročnější kvalifikační předpoklady a podléhat důslednější kontrole.

Důležitou součástí novely je digitalizace insolvenčního řízení, která umožní podnikatelům sledovat průběh řízení online a komunikovat s insolvenčním soudem elektronicky. Tento krok výrazně sníží administrativní zátěž a urychlí celý proces. Podnikatelé budou moci podávat návrhy a vyjádření prostřednictvím zabezpečeného portálu, což eliminuje nutnost osobních návštěv soudu.

Novela insolvenčního zákona reflektuje také evropské trendy v oblasti řešení úpadku a implementuje některé prvky směrnice EU o restrukturalizaci a insolvenci. Česká republika se tak přibližuje vyspělým západním ekonomikám, kde je na insolvenci nahlíženo primárně jako na příležitost k restrukturalizaci a ozdravení podniku, nikoliv jako na cestu k jeho likvidaci.

Novela insolvenčního zákona 2025 přináší naději těm, kteří se ocitli v dluhové pasti. Zkrácení oddlužení na tři roky a snížení minimální hranice uspokojení věřitelů otevírá dveře k novému začátku pro mnoho dlužníků. Je to krok správným směrem k humánnější společnosti, která dává druhou šanci těm, kteří ji potřebují.

Tomáš Kratochvíl

Zkrácení doby oddlužení na tři roky

V rámci připravované novely insolvenčního zákona, která má vstoupit v platnost v roce 2025, dochází k významné změně v oblasti oddlužení fyzických osob. Jednou z nejzásadnějších úprav je zkrácení standardní doby oddlužení ze současných pěti let na pouhé tři roky. Tato změna reflektuje evropské trendy a implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023, která si klade za cíl harmonizovat insolvenční právo napříč členskými státy Evropské unie.

Zkrácení doby oddlužení představuje významný krok vstříc dlužníkům, kteří se ocitli v tíživé finanční situaci. Tříletá doba oddlužení umožní dlužníkům rychlejší návrat do běžného ekonomického života a efektivnější restart jejich finanční situace. Dlužníci tak budou moci dříve začít znovu budovat svou finanční stabilitu bez zatížení předchozími závazky, což může pozitivně ovlivnit jejich motivaci k řešení své situace prostřednictvím institutu oddlužení namísto setrvávání v šedé ekonomice.

Je důležité zdůraznit, že zkrácení doby oddlužení na tři roky se bude týkat všech dlužníků bez rozdílu, tedy i těch, kteří nespadají do kategorie tzv. zranitelných osob, pro které již nyní platí možnost zkráceného oddlužení. Novela tak přináší rovné podmínky pro všechny dlužníky a odstraňuje dosavadní dvoukolejnost systému.

Zákonodárci od této změny očekávají několik pozitivních efektů. Předně by mělo dojít k nárůstu počtu podaných návrhů na oddlužení, neboť kratší doba procesu bude pro mnoho dlužníků atraktivnější. Zároveň se předpokládá, že zkrácení doby oddlužení povede k vyšší míře úspěšného dokončení celého procesu, protože tříletý horizont představuje psychologicky dosažitelnější cíl než současných pět let.

Pro věřitele tato změna neznamená automaticky nižší uspokojení jejich pohledávek. Výzkumy ukazují, že většina prostředků, které dlužník během oddlužení splatí, je uhrazena právě v prvních třech letech procesu. V posledních dvou letech oddlužení již míra uspokojení věřitelů zpravidla výrazně klesá. Navíc, pokud bude proces oddlužení pro dlužníky dostupnější a atraktivnější, může paradoxně dojít k celkovému zvýšení objemu uhrazených pohledávek v systému jako celku.

Novela pamatuje i na specifické případy, kdy může být tříletá doba oddlužení prodloužena. Půjde zejména o situace, kdy dlužník neplní řádně své povinnosti, jedná nepoctivě nebo se dopouští jednání, které je v rozporu s účelem oddlužení. Insolvenční soud bude mít pravomoc v odůvodněných případech prodloužit dobu oddlužení až na pět let, což má sloužit jako pojistka proti zneužívání zkráceného procesu.

Zkrácení doby oddlužení na tři roky s sebou přináší také nutnost úpravy souvisejících ustanovení insolvenčního zákona. Jedná se například o pravidla pro přezkum splnění podmínek oddlužení, které bude nově prováděno po třech letech, nebo úpravu pravidel pro zpeněžování majetkové podstaty, které musí být přizpůsobeno kratšímu časovému horizontu.

Ministerstvo spravedlnosti, které novelu připravilo, zdůrazňuje, že zkrácení doby oddlužení neznamená snížení nároků na dlužníky z hlediska jejich poctivého záměru a snahy o co nejvyšší uspokojení věřitelů. Nadále bude platit, že dlužník musí vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů. Pouze časový rámec, ve kterém tak musí činit, se zkrátí na tři roky.

Úprava postavení věřitelů v insolvenčním řízení

Novela insolvenčního zákona, která má vstoupit v účinnost v roce 2025, přináší zásadní změny v postavení věřitelů v rámci insolvenčního řízení. Zákonodárce reaguje na dlouhodobou kritiku ze strany věřitelské komunity, která poukazovala na nedostatečnou ochranu jejich práv a omezené možnosti aktivního zapojení do průběhu řízení. Nová právní úprava si klade za cíl posílit pozici věřitelů a zároveň zajistit větší transparentnost celého procesu.

Jednou z nejvýznamnějších změn je rozšíření informační povinnosti insolvenčního správce vůči věřitelům. Správce bude nově povinen poskytovat věřitelům podrobnější a častější zprávy o stavu majetkové podstaty a průběhu insolvenčního řízení. Tato změna má zajistit, aby věřitelé měli k dispozici dostatek relevantních informací pro kvalifikované rozhodování o dalším postupu. Správce bude také povinen reagovat na dotazy věřitelů ve stanovené lhůtě, což má přispět k větší transparentnosti celého procesu.

Novela také posiluje pravomoci věřitelského výboru, který bude mít možnost aktivněji zasahovat do průběhu insolvenčního řízení. Věřitelský výbor získá právo vyjadřovat se k zásadním úkonům insolvenčního správce ještě před jejich realizací, nikoliv pouze následně, jak tomu bylo doposud. To umožní věřitelům efektivněji chránit své zájmy a předcházet případným škodám na majetkové podstatě. Zákon také zavádí možnost odvolání insolvenčního správce na návrh kvalifikované většiny věřitelů i bez nutnosti prokazovat závažné porušení povinností, což představuje významné posílení kontrolních mechanismů ze strany věřitelů.

Významnou změnou je také úprava přihlašování pohledávek. Novela prodlužuje lhůtu pro přihlášení pohledávek z dosavadních dvou měsíců na tři měsíce od rozhodnutí o úpadku, což má věřitelům poskytnout dostatek času na přípravu kvalitní přihlášky. Zároveň dochází ke zjednodušení formálních náležitostí přihlášky, aby se snížilo riziko odmítnutí přihlášky z důvodu formálních nedostatků. Insolvenční soud bude mít nově povinnost vyzvat věřitele k odstranění vad přihlášky před jejím případným odmítnutím, což představuje významný posun směrem k ochraně věřitelů.

Novela také zavádí nový institut předběžného posouzení pohledávek insolvenčním správcem, který má urychlit proces zjišťování pohledávek a snížit počet incidenčních sporů. Insolvenční správce bude povinen před přezkumným jednáním informovat věřitele o svém předběžném stanovisku k jejich přihlášce, což umožní věřitelům včas reagovat a případně doplnit chybějící dokumentaci nebo upravit svou přihlášku.

V oblasti uspokojování pohledávek dochází k úpravě pořadí uspokojování jednotlivých skupin věřitelů. Novela posiluje postavení nezajištěných věřitelů, jejichž pohledávky byly dosud uspokojovány v minimální míře. Nově bude část výtěžku ze zpeněžení zajištěného majetku povinně použita i na uspokojení nezajištěných věřitelů, což má přispět k spravedlivějšímu rozdělení majetkové podstaty mezi všechny věřitele.

Zákon také zavádí nové sankce za šikanózní a účelové přihlašování pohledávek, které bylo v praxi často zneužíváno k blokování průběhu insolvenčního řízení. Věřitel, který přihlásí pohledávku ve zjevně neopodstatněné výši nebo na základě zfalšovaných dokladů, bude nově čelit nejen odmítnutí takové přihlášky, ale i možnosti uložení pokuty a povinnosti nahradit ostatním účastníkům řízení vzniklou škodu.

Novela také reaguje na problematiku tzv. profesionálních věřitelů, kteří skupují pohledávky za účelem ovlivnění průběhu insolvenčního řízení. Zavádí povinnost oznámit nabytí pohledávky v průběhu insolvenčního řízení a prokázat její původ, což má přispět k větší transparentnosti a omezit spekulativní praktiky některých subjektů na trhu s pohledávkami.

Elektronizace insolvenčního řízení

Elektronizace insolvenčního řízení představuje klíčový pilíř novely insolvenčního zákona pro rok 2025, která si klade za cíl zásadně modernizovat a zefektivnit celý proces insolvenčního řízení v České republice. Tato rozsáhlá změna reaguje na dlouhodobou potřebu digitalizace soudních procesů a přizpůsobení legislativy současným technologickým možnostem. Ministerstvo spravedlnosti si od této transformace slibuje především zrychlení celého procesu, snížení administrativní zátěže a zvýšení transparentnosti insolvenčních řízení.

Parametr	Současný insolvenční zákon	Novela insolvenčního zákona 2025
Doba oddlužení	5 let (standardně)	3 roky
Minimální splacení pohledávek	30% nezajištěných pohledávek	Bez minimální hranice
Opakované oddlužení	Možné po 10 letech	Možné po 7 letech
Přístup pro podnikatele	Omezený	Rozšířený
Digitalizace procesu	Částečná	Plná elektronizace
Povinné zastoupení	Není vyžadováno	Není vyžadováno

V rámci elektronizace dojde k zavedení komplexního elektronického systému, který umožní všem účastníkům insolvenčního řízení komunikovat se soudem a mezi sebou navzájem prostřednictvím zabezpečeného elektronického rozhraní. Věřitelé budou moci podávat své přihlášky pohledávek výhradně elektronickou formou, což významně urychlí jejich zpracování a omezí chybovost. Insolvenční správci získají přístup k centralizovanému systému, který jim umožní efektivněji spravovat majetkovou podstatu dlužníků a komunikovat s věřitelskými výbory.

Novela zavádí povinné elektronické podání pro všechny profesionální účastníky insolvenčního řízení, tedy advokáty, insolvenční správce, notáře a další právní profesionály. Pro fyzické osoby bez právního zastoupení bude zachována možnost podání v listinné podobě, avšak i tyto dokumenty budou následně digitalizovány a začleněny do elektronického spisu. Toto opatření má zajistit jednotnou formu všech dokumentů v řízení a usnadnit jejich archivaci a vyhledávání.

Součástí elektronizace je také vytvoření nového insolvenčního rejstříku s rozšířenými funkcionalitami. Tento rejstřík bude obsahovat nejen základní informace o probíhajících řízeních, ale také kompletní elektronické spisy, statistické údaje a možnosti pokročilého vyhledávání. Veřejnost získá lepší přístup k relevantním informacím, což posílí princip transparentnosti insolvenčních řízení. Věřitelé budou moci sledovat průběh řízení v reálném čase a dostávat automatická upozornění na důležité události v případech, které se jich týkají.

Významnou inovací je zavedení elektronických dražeb majetku z majetkové podstaty, které nahradí dosavadní systém fyzických dražeb. Elektronické dražby umožní širší účast potenciálních zájemců, zvýší konkurenci mezi dražiteli a tím i výtěžnost prodeje majetku dlužníků. Insolvenční správci budou povinni využívat centrální dražební platformu, která zajistí jednotný postup a zvýší transparentnost celého procesu.

Novela také zavádí elektronickou komunikaci mezi insolvenčním správcem a dlužníkem v oddlužení. Dlužníci budou mít přístup k osobnímu elektronickému účtu, prostřednictvím kterého budou předkládat pravidelné zprávy o své ekonomické situaci, komunikovat se správcem a sledovat průběh svého oddlužení. Tento systém umožní efektivnější kontrolu plnění povinností dlužníka a včasnou identifikaci případných problémů.

Pro zajištění bezpečnosti a integrity elektronického systému zavádí novela přísná bezpečnostní opatření včetně dvoufaktorové autentizace pro přístup oprávněných osob, šifrování citlivých dat a podrobného logování všech operací v systému. Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou bezpečnost připravilo komplexní bezpečnostní standardy, které musí nový systém splňovat.

Implementace elektronizace insolvenčního řízení bude probíhat postupně v několika fázích od poloviny roku 2025, přičemž plné spuštění všech funkcionalit je plánováno na začátek roku 2026. Pro účastníky řízení je připraveno přechodné období, během kterého budou moci využívat jak nový elektronický systém, tak dosavadní způsoby komunikace. Ministerstvo spravedlnosti připravuje sérii školení a metodických materiálů, které mají usnadnit přechod na nový systém.

Posílení ochrany dlužníků před lichvou

Novela insolvenčního zákona, která vstoupí v platnost v roce 2025, přináší významné posílení ochrany dlužníků před lichvářskými praktikami. Zákonodárci reagovali na dlouhodobý problém nepřiměřeně vysokých úroků a sankčních poplatků, které často uvrhávaly dlužníky do dluhové spirály, z níž nebylo úniku. Nová právní úprava zavádí několik klíčových mechanismů, které mají za cíl eliminovat tyto nekalé praktiky a poskytnout dlužníkům spravedlivější podmínky při řešení jejich finanční situace.

V první řadě novela stanovuje jasné limity pro výši úroků a sankčních poplatků, které mohou věřitelé požadovat. Dosavadní praxe, kdy některé nebankovní společnosti účtovaly úroky dosahující i stovek procent ročně, bude nyní výrazně omezena. Maximální přípustná výše úroku bude navázána na repo sazbu České národní banky s přiměřenou přirážkou, což zabrání excesivnímu navyšování dluhů.

Další významnou změnou je zavedení povinného přezkumu všech pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení z hlediska jejich možné lichevní povahy. Insolvenční správci budou mít nově explicitní povinnost identifikovat a napadnout pohledávky, které vykazují znaky lichvy. Tato změna reaguje na dosavadní praxi, kdy mnohé lichevní pohledávky procházely insolvenčním řízením bez povšimnutí, jelikož dlužníci často neměli dostatečné právní povědomí či prostředky na to, aby se takovým pohledávkám bránili.

Novela také zavádí institut očištění pohledávky, kdy soud může rozhodnout o snížení jistiny či příslušenství pohledávky, pokud shledá, že podmínky úvěru byly v rozporu s dobrými mravy. Toto ustanovení dává soudům větší pravomoc zasáhnout ve prospěch dlužníků v případech, kdy byly zneužity jejich tíživé životní okolnosti či nedostatečná finanční gramotnost.

Významným prvkem ochrany je také nové ustanovení o neplatnosti smluvních ujednání, která obcházejí zákonná omezení výše úroků a poplatků. Věřitelé tak nebudou moci využívat složitých smluvních konstrukcí k zastření skutečné ceny úvěru. Smlouvy budou posuzovány podle jejich ekonomické podstaty, nikoliv podle formálního označení jednotlivých plateb.

Pro dlužníky, kteří se již nacházejí v oddlužení, přináší novela možnost přezkumu již schválených splátkových kalendářů, pokud obsahují pohledávky lichevní povahy. Toto retroaktivní opatření má pomoci i těm, kteří vstoupili do oddlužení před účinností novely a splácejí nepřiměřeně vysoké částky.

Zákon pamatuje i na prevenci lichvářských praktik prostřednictvím posílení informační povinnosti věřitelů. Ti budou muset dlužníkům poskytovat detailnější a srozumitelnější informace o celkových nákladech úvěru, včetně modelových příkladů splácení v různých situacích. Cílem je, aby dlužníci lépe porozuměli závazkům, které přijímají, a mohli se kvalifikovaněji rozhodovat.

Novela také zpřísňuje sankce pro věřitele, kteří se dopouštějí lichvy. Vedle občanskoprávních následků, jako je neplatnost smlouvy či snížení nároků, mohou být uplatněny i správní sankce včetně vysokých pokut a zákazu činnosti. V nejzávažnějších případech může být lichva stíhána i jako trestný čin s možností uložení trestu odnětí svobody.

Tyto změny představují významný posun v ochraně dlužníků a reflektují rostoucí společenské povědomí o problematice předlužení a jeho dopadech na jednotlivce i společnost. Novela insolvenčního zákona tak přispívá k vytvoření férovějšího prostředí na úvěrovém trhu a k účinnějšímu řešení dluhových problémů občanů České republiky.

Změny v pravomocích insolvenčních správců

V rámci připravované novely insolvenčního zákona, která má vstoupit v účinnost v roce 2025, dochází k významným změnám v pravomocích insolvenčních správců. Tyto změny reflektují dlouhodobou potřebu zefektivnění insolvenčního řízení a posílení role správců v některých aspektech procesu při současném zachování soudního dohledu.

Jednou z nejzásadnějších změn je rozšíření samostatné rozhodovací pravomoci insolvenčních správců v určitých typech sporných situací, které dosud vyžadovaly soudní rozhodnutí. Insolvenční správci budou nově oprávněni samostatně rozhodovat o uznání přihlášených pohledávek do hodnoty 100 000 Kč, pokud jejich spornost nevyplývá z komplikovaných právních otázek. Toto opatření má potenciál výrazně odlehčit insolvenčním soudům, které se budou moci soustředit na složitější právní otázky.

Novela také posiluje vyšetřovací pravomoci insolvenčních správců. Ti získají rozšířený přístup do veřejných registrů a databází, včetně možnosti nahlížet do údajů zdravotních pojišťoven a finančních institucí v rozsahu nezbytném pro zjištění majetkové situace dlužníka. Správci budou mít rovněž posílené pravomoci při vymáhání součinnosti od třetích osob, přičemž nesplnění povinnosti poskytnout součinnost bude sankcionováno vyššími pokutami než doposud.

V oblasti oddlužení dochází k významnému posunu, kdy insolvenční správci získávají větší autonomii při posuzování plnění podmínek oddlužení. Budou moci pružněji reagovat na změny v ekonomické situaci dlužníka a v odůvodněných případech upravovat splátkový kalendář bez nutnosti soudního schválení. Tato změna má potenciál zrychlit proces oddlužení a snížit administrativní zátěž soudů.

Novela také zavádí institut předběžného posouzení oddlužení, kdy insolvenční správce bude povinen v počáteční fázi řízení vypracovat komplexní analýzu dlužníkovy situace a posoudit reálnost navrhovaného způsobu oddlužení. Tento krok má zabránit zahajování oddlužení v případech, kdy je zřejmé, že dlužník nemůže splnit jeho podmínky.

V oblasti zpeněžování majetkové podstaty dochází k rozšíření možností insolvenčních správců při volbě nejvhodnějšího způsobu zpeněžení. Správci budou moci flexibilněji využívat různé prodejní kanály včetně elektronických aukcí bez nutnosti předchozího souhlasu věřitelského výboru v případech, kdy předpokládaná hodnota zpeněžovaného majetku nepřesahuje 500 000 Kč.

Významnou změnou je také zavedení povinnosti insolvenčních správců využívat elektronický systém správy insolvenčních řízení, který umožní efektivnější komunikaci mezi správci, soudy a věřiteli. Tento systém má zajistit větší transparentnost řízení a umožnit lepší dohled nad činností správců.

Novela rovněž zpřísňuje požadavky na odbornou způsobilost insolvenčních správců, zavádí povinné kontinuální vzdělávání a specializaci správců pro různé typy insolvenčních řízení. Toto opatření má zajistit vyšší profesionalitu a odbornost při výkonu funkce insolvenčního správce.

V neposlední řadě dochází k úpravě odměňování insolvenčních správců, které nově zohledňuje složitost případu a aktivitu správce při vyhledávání a zajišťování majetku dlužníka. Tento motivační prvek má podpořit aktivnější přístup správců k maximalizaci uspokojení věřitelů.

Všechny tyto změny směřují k posílení role insolvenčních správců jako klíčových aktérů insolvenčního řízení, přičemž zachovávají nezbytný soudní dohled nad jejich činností. Cílem je dosáhnout větší efektivity insolvenčních řízení, snížit jejich délku a administrativní náročnost a v konečném důsledku zvýšit míru uspokojení věřitelů.

Nové povinnosti dlužníků během oddlužení

Novela insolvenčního zákona, která vstoupí v platnost v roce 2025, přináší řadu významných změn v oblasti oddlužení. Dlužníci budou čelit novým povinnostem, které mají zajistit efektivnější průběh insolvenčního řízení a zvýšit uspokojení věřitelů. Tyto změny reagují na dosavadní zkušenosti z praxe a mají za cíl vyvážit zájmy všech zúčastněných stran.

Jednou z klíčových novinek je zpřísnění informační povinnosti dlužníka. Od roku 2025 bude muset dlužník pravidelně, a to každé tři měsíce, předkládat insolvenčnímu správci podrobný přehled o svých příjmech. Tato povinnost se vztahuje nejen na příjmy ze zaměstnání či podnikání, ale i na veškeré mimořádné příjmy, dary, dědictví či výhry. Zatajení jakéhokoliv příjmu může být důvodem pro zrušení schváleného oddlužení. Insolvenční správce bude mít navíc rozšířené pravomoci k prověřování majetkových poměrů dlužníka, včetně možnosti nahlížet do bankovních účtů a dalších finančních produktů.

Další významnou změnou je zavedení povinnosti aktivního přístupu k hledání a udržení zaměstnání. Dlužník v oddlužení bude muset prokazatelně vyvíjet úsilí k získání co nejvyššího možného příjmu. V praxi to znamená, že nebude moci bezdůvodně odmítat nabídky práce nebo setrvávat v zaměstnání s výrazně podprůměrným výdělkem, pokud má možnost získat lépe placené místo. Insolvenční soud může na návrh správce nebo věřitele nařídit dlužníkovi změnu zaměstnání, pokud zjistí, že současný příjem neodpovídá jeho kvalifikaci a možnostem na trhu práce.

Novela také zavádí povinnost dlužníka absolvovat finanční vzdělávání. V průběhu oddlužení bude muset absolvovat kurz finanční gramotnosti, který mu pomůže lépe porozumět hospodaření s penězi a vyhnout se v budoucnu dalším finančním problémům. Neúčast na těchto vzdělávacích aktivitách může být považována za porušení podmínek oddlužení.

Významnou změnou je také rozšíření majetku, který podléhá oddlužení. Od roku 2025 budou do majetkové podstaty zahrnuty i některé dosud vyloučené položky, jako například část důchodového připojištění nebo stavebního spoření. Dlužník bude mít povinnost tento majetek přiznat a v některých případech i zpeněžit ve prospěch věřitelů.

Zpřísňuje se také kontrola nakládání s majetkem během oddlužení. Dlužník nebude moci bez souhlasu insolvenčního správce uzavírat smlouvy s významnějším finančním dopadem, jako jsou například úvěrové smlouvy, leasingové smlouvy nebo smlouvy o půjčce. Porušení této povinnosti může vést k okamžitému zrušení oddlužení.

Novela dále zavádí povinnost dlužníka hlásit veškeré změny osobních a kontaktních údajů, a to do 7 dnů od jejich změny. Týká se to zejména změny bydliště, zaměstnavatele, telefonního čísla nebo emailové adresy. Nesplnění této povinnosti může vést k finančním sankcím nebo v opakovaných případech i k zrušení oddlužení.

Pro dlužníky, kteří procházejí oddlužením formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, přibývá povinnost pravidelně aktualizovat soupis svého majetku. Jakýkoliv nově nabytý majetek s hodnotou přesahující 10 000 Kč musí být neprodleně nahlášen insolvenčnímu správci, který rozhodne o jeho případném zpeněžení.

V rámci novely se také zpřísňují podmínky pro podnikající dlužníky v oddlužení. Ti budou muset předkládat měsíční výkazy o svém podnikání a umožnit insolvenčnímu správci pravidelnou kontrolu účetnictví. Podnikající dlužníci budou muset dodržovat minimální výši měsíčních splátek stanovenou soudem, bez ohledu na aktuální výsledky podnikání.

Harmonogram implementace nových pravidel

Harmonogram implementace nových pravidel insolvenčního zákona je koncipován tak, aby poskytl dostatečný časový prostor všem dotčeným subjektům na přípravu a adaptaci. Novela insolvenčního zákona, která vstoupí v platnost v roce 2025, přináší řadu významných změn, jejichž zavádění bude probíhat postupně v několika fázích. Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s insolvenčními soudy a Insolvenční komorou České republiky vypracovalo detailní plán, který reflektuje složitost a rozsah připravovaných změn.

V první fázi, která začne již 1. ledna 2025, dojde k implementaci základních ustanovení novely, především těch, která se týkají zjednodušení procesu oddlužení pro fyzické osoby. Tato změna reaguje na dlouhodobou kritiku přílišné složitosti a nedostupnosti oddlužení pro běžné občany. Soudy budou mít tříměsíční přechodné období na přizpůsobení svých interních procesů novým požadavkům, během kterého budou paralelně fungovat jak stávající, tak nové postupy.

Od 1. dubna 2025 pak vstoupí v účinnost ustanovení týkající se elektronizace insolvenčního řízení. Všechny insolvenční soudy budou povinny přijímat podání výhradně v elektronické podobě, což má vést k výraznému zrychlení celého procesu a snížení administrativní zátěže. Pro subjekty, které nemají přístup k elektronickým prostředkům, budou na soudech zřízena speciální pracoviště, kde jim s elektronickým podáním pomohou vyškolení pracovníci. Tato služba bude poskytována zdarma a bude dostupná ve všech krajských městech.

Druhá fáze implementace je naplánována na 1. červenec 2025, kdy začnou platit nová pravidla pro insolvenční správce. Ti budou muset absolvovat dodatečné vzdělávání zaměřené na nové postupy a technologie. Insolvenční komora ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti připravuje sérii školení, která proběhnou v období od dubna do června 2025. Účast na těchto školeních bude pro insolvenční správce povinná a bude podmínkou pro pokračování v jejich činnosti po 1. červenci 2025.

Třetí a závěrečná fáze implementace začne 1. října 2025, kdy vstoupí v platnost ustanovení týkající se reorganizace podniků a nových pravidel pro věřitelské výbory. Tato část novely je považována za nejkomplexnější, protože významně mění dosavadní postupy při řešení úpadku právnických osob. Pro hladký přechod na nový systém budou v období od srpna do září 2025 organizovány kulaté stoly za účasti zástupců bank, velkých věřitelů, insolvenčních správců a soudců.

Ministerstvo spravedlnosti zřídilo speciální implementační tým, který bude celý proces monitorovat a řešit případné problémy. Tento tým bude pravidelně vydávat metodické pokyny a doporučení, které mají pomoci všem zúčastněným stranám s přechodem na nová pravidla. Zároveň bude provozovat informační linku, kde budou odborníci odpovídat na dotazy související s implementací novely.

Pro veřejnost bude od listopadu 2024 spuštěn speciální informační portál, kde budou k dispozici všechny relevantní informace o chystaných změnách, včetně interaktivních průvodců novými postupy. Cílem je zajistit maximální informovanost a připravenost všech dotčených subjektů, aby přechod na nová pravidla proběhl co nejhladčeji a bez zbytečných komplikací.

V rámci implementačního harmonogramu je také počítáno s pravidelným vyhodnocováním dopadů nových pravidel. První komplexní hodnotící zpráva bude vypracována po šesti měsících od plné implementace novely, tedy v dubnu 2026. Na základě této zprávy pak mohou být přijata dodatečná opatření nebo úpravy, které by řešily případné nedostatky nebo neočekávané problémy.

Dopady novely na existující insolvenční řízení

Novela insolvenčního zákona, která vstoupí v platnost v roce 2025, přináší významné změny, které se dotknou nejen nově zahájených insolvenčních řízení, ale také těch, která již probíhají. Přechodná ustanovení novely stanovují, že řízení zahájená před účinností novely se dokončí podle dosavadních právních předpisů, nicméně s několika významnými výjimkami, které mohou zásadně ovlivnit průběh existujících řízení.

Jednou z klíčových změn je úprava týkající se oddlužení. Dlužníci, kteří vstoupili do procesu oddlužení před účinností novely, budou moci požádat o aplikaci nových, zpravidla výhodnějších podmínek. To znamená, že i osoby, které se nacházejí v pokročilé fázi oddlužení, mohou využít nových pravidel, která zkracují standardní dobu oddlužení z pěti na tři roky. Tato možnost však není automatická a dlužník musí podat zvláštní návrh insolvenčnímu soudu, který o aplikaci nových pravidel rozhodne. Soud přitom posoudí, zda by přechod na nový režim nebyl v rozporu s legitimním očekáváním věřitelů.

Další významnou změnou, která se promítne i do běžících řízení, je posílení pravomocí věřitelských výborů. Věřitelské výbory ustanovené před účinností novely získají automaticky nové kompetence, zejména v oblasti dohledu nad činností insolvenčního správce a schvalování významných dispozic s majetkovou podstatou. To může vést k přehodnocení již schválených postupů v rámci insolvenčního řízení, pokud věřitelský výbor využije svých nových pravomocí.

V oblasti reorganizace podniků novela zavádí flexibilnější podmínky, které mohou být aplikovány i na již probíhající reorganizace. Dlužníci v reorganizaci budou moci předložit modifikovaný reorganizační plán, který zohlední nové možnosti dané novelou. Zejména se jedná o možnost prodloužení doby plnění reorganizačního plánu až na sedm let a rozšíření okruhu subjektů, které mohou být do reorganizace zapojeny. Tyto změny mohou významně zvýšit šance na úspěšné dokončení reorganizace u podniků, které by podle stávajících pravidel směřovaly ke konkurzu.

Novela také přináší změny v oblasti odměňování insolvenčních správců, které se dotknou i existujících řízení. Odměna insolvenčního správce za úkony provedené po účinnosti novely bude vypočítána podle nových pravidel, i když bylo řízení zahájeno dříve. To může vést k přehodnocení ekonomické výhodnosti některých postupů ze strany insolvenčních správců, což se může projevit změnou jejich strategie v již probíhajících řízeních.

Významnou změnou, která se dotkne prakticky všech existujících řízení, je digitalizace insolvenčního procesu. Novela zavádí povinné elektronické podání pro všechny profesionální účastníky řízení, včetně věřitelů, kteří jsou právnickými osobami. Tato změna bude implementována postupně, přičemž pro existující řízení je stanoveno přechodné období šesti měsíců, během kterého budou akceptována i podání v listinné podobě. Po uplynutí této lhůty však budou muset všichni profesionální účastníci přejít na elektronickou formu komunikace.

Novela také mění pravidla pro uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených. Nová hierarchie těchto pohledávek se uplatní i v řízeních zahájených před účinností novely, pokud k jejich uspokojení dojde až po nabytí účinnosti novely. To může významně ovlivnit očekávání některých věřitelů ohledně míry uspokojení jejich pohledávek.

V neposlední řadě novela přináší změny v oblasti přezkumu pohledávek, které se dotknou i existujících řízení. Nová pravidla pro popírání pohledávek a řešení incidenčních sporů se uplatní na všechny spory zahájené po účinnosti novely, bez ohledu na to, kdy bylo zahájeno samotné insolvenční řízení. To může vést k situaci, kdy v rámci jednoho insolvenčního řízení budou některé incidenční spory řešeny podle starých a jiné podle nových pravidel.